Aplikace základových barev

Základování je nezbytným krokem při opravě karosérií, a to hlavně ze dvou důvodů. Prvním úkolem základování je zajistit dobrou přilnavost opravovaného materiálu a usnadnit tak nanášení dalších vrstev během opravy. Druhým, důležitějším úkolem, je zamezit v co největší míře přístupu vzduchu a vlhkosti k podkladovému materiálu. Základování tedy hraje důležitou roli v boji proti korozi karosérie. Je dobré si všimnout, zda základová barva obsahuje aktivní antikorozní pigmenty zabraňující tvorbě koroze nejen bariérově, ale také chemicky. V prvním případě totiž pouze brání prostupu vlhkosti a vzduchu k podkladu, zatímco ve druhém případě dokáže redukovat samotnou možnost elektrochemické reakce mezi kovem a ostatními korozními činiteli.

Důležité je nanášet základovou barvu na dobře odmaštěný a lehce přebroušený povrch, abychom získali dobrou přilnavost a schopnost „kotvení“ základní barvy k povrchu. Podklad nesmí být příliš vyleštěný, jinak by se nám základová barva loupala i po sebelepším odmaštění, často se setkáváme s případy, kdy zákazník použije na zbroušení starého nátěru brusný kotouč na vysokootáčkové brusce, to způsobí vybroušení a zaleštění povrchu pod přijatelnou mez a povrch neposkytuje barvě možnost přichycení. Vždy je lepší barvy nanášet ve slabších vrstvách několikrát po sobě s proschnutím jednotlivých vrstev. Abyste poznali potřebnou tloušťku filmu (udává se v mikrometrech – µm), použijte nejlépe měrku mokrého filmu. Budete opravovanou plochu později také tmelit? Existují vynikající antikorozní tmely, které se nanáší přímo na holý kov. Díky jejich excelentním antikorozním vlastnostem, srovnatelným s epoxidovými základovými barvami, získáte skvělou antikorozní ochranu.

Z vlastní zkušenosti vám můžeme doporučit například dvousložkové epoxidové základové barvy, které se nám velmi osvědčily. Mají vynikající přilnavost a poskytnou karosérii skvělou antikorozní ochranu. Nevýhodou těchto barev je nicméně jejich slabá odolnost vůči UV záření a následné „křídovatění“ při použití na přímém slunci, vždy se tedy doporučuje tyto barvy použít pouze jako základové, s následným přelakováním vrchním lakem.

Z osvědčených jednosložkových základových barev vám můžeme doporučit „suříkové“ základové barvy. Ve skutečnosti sice suřík (tedy zakázané olovo) neobsahují, nicméně jejich složení a antikorozní vlastnosti jsou jinak podobné jako u starých suříkových barev, které si možná pamatujete. Také jejich zářivě oranžová barva a název Marine Minio (minium je jiný název pro suřík) na tyto barvy odkazují. Nevýhodou je zde o trochu vyšší cena a horší snášenlivost s dalšími nátěry, kterými byste je chtěli přelakovat, toto je způsobeno vysokým obsahem sušiny a je dobré nanést na tyto barvy alespoň minimální vrstvu plniče, který tak jednotlivé vrstvy odizoluje. Díky jednosložkovému charakteru barev je však jejich aplikace velmi snadná. „Suříkové“ barvy také nabízejí pouze jeden barevný odstín, zatímco epoxidové základové nátěry lze tónovat do všech odstínů RAL.

Snadno, stačí použít základ na plast. Ten je možné zvolit ve spreji nebo k aplikaci stříkací pistolí. Nezapomeňte plastové díly nejprve pořádně vyčistit podle návodu popsaného v předchozím článku.  Základové barvy na plast mají schopnost plastový povrch naleptat a vytvořit jakousi kotvu mezi plastem a plničem. Dejte si pozor – tento typ barev se nanáší ve slabé vrstvě (cca 3–5 µm). Jde tedy spíše o poprášení povrchu než silné natírání. Určitě vám doporučujeme nanést raději slabší vrstvu, kterou případně po zaschnutí opravíte, než velkou která jde upravit pouze broušením. Správné základování plastů je velmi důležité, nicméně je snadné a rychlé – již po asi 10 minutách schnutí můžete začít s nástřikem plniče. Ten nejjednodušeji aplikujete formou spreje, které se už dnes svou kvalitou vyrovnají barvám ve standardním obalu.

Doufáme, že jste z článku načerpali užitečné informace a ujasnili si vše, co o základování potřebujete vědět. Pokud tento důležitý krok provedete správně, bude výsledná oprava karosérie o poznání kvalitnější..